Skip Ribbon Commands
Skip to main content

Tisková zpráva

Praha

Kancelář jako obchodní artikl na trhu práce


​Praha, 22. října 2014 – V návaznosti na zkušenosti získané díky úzké spolupráci s klienty během obchodních transakcí JLL blíže zkoumala důsledky postupného ubývání aktivní pracovní síly spojeného se stárnutím naší populace a následný dopad těchto změn na trh kancelářských prostor v Praze.

Demografická data potvrzují trend stárnutí populace, a tím i zužujícího se výběru vhodných zaměstnanců. Uvážíme-li fakt nízké nezaměstnanosti, která v Praze v září tohoto roku dosahovala 5,2 %, a skutečnost snižující se populace z hlediska budoucích dvaceti let je zřejmé, že tento stav dopadne prakticky na každého zaměstnavatele. Současná nejpočetnější a zároveň nejproduktivnější skupina, tedy populace ve věku 30 – 40 let, bude za deset let čítat o bezmála 21 % méně. Za dvacet let bude stav populace ve věku 30 – 40 let ještě palčivější, neboť dosáhne jen na necelých 59 % současného stavu, tedy o téměř 750 tisíc potenciálních zaměstnanců méně.

Bohužel zlepšení situace nenapomáhá ani nízká hustota zalidnění Prahy, která je v porovnání se západní Evropou jedním z nejřídčeji osídlených velkých měst. Ve srovnání s Paříží je hustota zalidnění na km2 v Praze téměř devítinásobně nižší, u měst, jako Madrid či Londýn, je to méně než polovina. Ale i geograficky nejbližší hlavní města jako Vídeň či Berlín vykazují o téměř třetinu vyšší zalidnění.

„Všechny tyto faktory jsou z hlediska budoucnosti Prahy jako příležitosti pro zaměstnavatele alarmující. Řešením nelze hledat jen v politice vzdělanosti, ale v komplexní strategii zahuštění Prahy a pečlivě zvolené a aplikované imigrační politice města, například podporou bytové výstavby. Taková řešení se však neobejdou bez jasné a čitelné koncepce a strategie Prahy, stejně jako transparentních pravidel města. Je totiž zřejmé, že z vlastních zdrojů, tedy pouze z České republiky, pomyslný budoucích zaměstnanců nenaplníme,“ říká Eduard Forejt, ředitel rozvoje obchodu JLL.

Jako každý vztah mezi nabídkou a poptávkou bude mít nastávající „nedostatek“ pracovní síly dopad na zaměstnavatele. Zvážíme-li fakt, že náklady na pracovní sílu jsou tvořeny pouze z 5 – 10 % náklady na kanceláře, je zřejmé, že se kancelář stává dalším benefitem nabízeným při náboru nebo udržení klíčových zaměstnanců. Tento trend se bude logicky dále prohlubovat. „Evidujeme stále větší důraz nájemců na lokalitu a snadnou dostupnost kanceláří, což pouze potvrzuje současný stav zvýšeného zájmu zaměstnavatelů o pohodlí jejich zaměstnanců. Demografická studie dostupnosti nového sídla je dnes součástí každého většího výběru, který v zastoupení našich klientů realizujeme,“ říká Eduard Forejt a pokračuje: „S prohlubováním podstavu nabídky kvalitní pracovní síly tak očekáváme, že důležitost lokality a kvality pracovního prostředí převáží nad ekonomickou stránku nájmu, která bude reprezentovat pouze limit, nikoli zadání. Se změnou priorit zaměstnavatelů očekáváme změny na trhu kancelářských ploch především ve vztahu k vyžadované kvalitě a změnám ve vnitřním uspořádání kanceláří.“

„Současný tlak na efektivitu a flexibilitu prostor bude zachován, avšak nájemci budou mnohem citlivěji volit vnitřní uspořádání ve vztahu k pohodlí zaměstnanců, ale i efektivitě vnitřních procesů. Dosud často nedoceňované faktory jako architektura, kvalita vnitřního klimatu, nebo vybavení budov tak mohou významně posílit při rozhodování nájemců, stejně jako je tomu nyní například s lokalitou,“ říká Petr Kareš, vedoucí oddělení zastupování nájemců JLL. „Z toho vyplývá i očekávání, že nové budovy, které tyto trendy reflektují, se v budoucnu na trhu lépe a snadněji uplatní. Očekáváme ochladnutí zájmu o sekundární a terciální trh starších kancelářských prostor, tedy za předpokladu, že se do dané budovy nebude z hlediska designu a technologií adekvátně investovat. I tato očekávání mají již dnes reálný základ, neboť klienti přesídlující z budov ve druhé a třetí periodě pronájmu tak činí většinou z důvodu morálního a technického zastarání, a tím i nevyhovujícímu stavu pro zaměstnance,“ vysvětluje Eduard Forejt.

„Jako další důkaz ohledů na zaměstnance shledáváme fakt, že většina společností, které jsou ochotny setrvat na stávající adrese, nejsou ochotny prožít rekonstrukci, nebo revitalizaci prostor za chodu společnosti, neboť si uvědomují negativní dopad na své zaměstnance. Po éře snižování nákladů a zefektivňování prostor tak očekáváme nástup dekády zvýšeného zájmu o zaměstnance a tím i kvalitu prostor,“ uzavírá Petr Kareš.