Skip Ribbon Commands
Skip to main content

Tisková zpráva

Praha

Podle Jones Lang LaSalle růst transparentnosti na globální úrovni zvolnil, avšak většina trhů nadále vykazuje zlepšení

Austrálie je nejtransparentnější realitní trh na světě, Česká republika obsadila 24. místo


Praha, 29. června 2010 – Společnosti Jones Lang LaSalle a LaSalle Investment Management dnes představily výsledky Globálního indexu transparentnosti v oblasti komerčních nemovitostí za rok 2010. Podle indexu je Austrálie nejtransparentnějším realitním trhem roku 2010, Kanada se tak posunula na druhé místo. Zatímco jedna třetina trhů nezaznamenala žádnou změnu nebo dokonce zaznamenala propad, ve většině trhů se transparentnost nadále zlepšuje, ačkoli jen mírně. Z 15 trhů, které zaznamenaly růst, bylo 9 v Evropě a 6 v Asii. Turecko vykázalo největší zlepšení a pozitivní vývoj byl rovněž dosažen v Číně, Indii, Polsku, Rumunsku, Řecku a Maďarsku. Česká republika zůstala stabilní a udržela si 24. pozici, zatímco Slovensko se zařadilo na 30. příčku a posunulo se o jedno místo nahoru.
 
Propady v transparentnosti byly zaznamenány v Pakistánu, Kuvajtu, Venezuele, Dubaji a Bahrajnu. Ačkoli byla úroveň propadu mírná, je tato změna v transparentnosti patrná. Během posledních dvou let se průměrný růst průhlednosti (měřené v 81 zemích) propadl o polovinu ve srovnání s obdobím 2006-2008 a 2004-2006.  

Jacques Gordon, globální stratég společnosti LaSalle Investment Management, řekl: „Globální index transparentnosti v oblasti nemovitostí za rok 2010 poukazuje na výrazné zpomalení růstu realitní průhlednosti za poslední dva roky. Naznačuje tak, že nedávné nepokoje na globálních finančních a realitních trzích měly vliv na tržní chování. Realitní hráči se soustředili na přežití, spíše než na další vývoj. Ty nejtransparentnější země zažily během posledních dvou let nedostatek financování a volatilitu, a to navzdory svému vysokému umístění v indexu transparentnosti. Transparentnost nezrychluje restrukturalizační procesy.“    
Gordon dodal: „Transparentní nemovitosti způsobily investorům během krize problémy, protože se v rámci různých portfolií staly do určité míry méně průhlednými. Průzkum za rok 2010 poukazuje na fakt, že průhlednost úvěrových trhů v mnoha zemích zaostává za celkovou transparentností. Očekáváme, že nové zaměření na regulační a soukromou, tržně poháněnou transparentnost úvěrových realitních trhů bude jedna z hlavních reforem, která vzejde z finanční krize.“    

Transparentnost úvěrových trhů: K původním pěti aspektům fungování realitních trhů (tedy měření výkonnosti, tržní principy, veřejně obchodovatelné společnosti, právní a regulační prostředí, postupy uzavírání transakcí) se poprvé v indexu za rok 2010 objevují dva nové parametry realitní transparentnosti: obsáhlost dostupných dat o úvěrovém trhu komerčních nemovitostí a korektnost monitorování komerčních realitních úvěrových rizik finančními institucemi a regulátory. Tak jak je tomu u celkových dat indexu, úrovně transparentnosti úvěrových trhů se velmi liší. V mnoha rozvinutých zemích dosahuje proces regulačního dozoru poměrně vysoké úrovně, avšak úroveň dostupnosti informací o komerčních úvěrových trzích je nízká. V rozvojových zemích se oba tyto aspekty nachází na polotransparentní úrovni či níže.        

Evropa vykazuje smíšenou transparentnost. Tradičně vedoucí trhy (jako Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie, USA a Kanada) dohání hned několik evropských trhů včetně Švédska, Irska a Francie. 

Turecko a některé středoevropské země vykazují dobrý růst, s tím jak se jejich trhy zapojují do mezinárodního obchodu a jejich regulační a právní prostředí se sbližuje s hlavními státy EU. Ve skutečnosti, rozvinutější středoevropské země jako Polsko, Česká republika a Maďarsko nyní dohnaly opozdilce ze západní Evropy, např. Itálii, která má problémy s dalším růstem transparentnosti.

Během posledních pár indexů, zaznamenaly státy Polska, České republiky, Maďarska, Slovenska a Rumunska zlepšení transparentnosti. Jak soukromá, tak státní sféra zaznamenala výrazný rozvoj v oblasti sbližování těchto trhů s evropskými zeměmi a přítomnost zahraničních investorů tlačí na standardizaci na mezinárodní úrovni. Ze všech aspektů, který globální index transparentnosti měří, se Česká republika zařadila mezi top 20 zemí ve dvou z nich: 7. místo jí bylo určeno v oblasti tržních principů a 17. místo v oblasti postupů uzavírání transakcí.

V Rusku a Ukrajině se růst transparentnosti v roce 2010 zastavil, což odráží výrazný propad realitních trhů v obou zemích a velký kontrast oproti růstu zaznamenanému v roce 2008.  
Kevin Turpin, vedoucí oddělení průzkumu trhu pro střední a východní Evropu, Jones Lang LaSalle, uvedl: „Během posledních pár let zaznamenaly hlavní středoevropské trhy (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko) zrychlený růst transparentnosti. Jeden z hlavních faktorů, které měly na tento růst vliv, byl vstup těchto zemí do EU (2004/2008). Členství v EU mělo pozitivní vliv na hned několik parametrů, kterými se index transparentnosti zabývá. Navíc globalizace právního, finančního, bankovního a realitního sektoru způsobuje sbližování s mezinárodními standardy. V minulosti byly středoevropské trhy v hledáčku zahraničních investorů a bude tomu tak i v budoucnu. Státní i soukromé sektory se výrazně přiblížily úrovni zemí EU, co se týká transparentnosti, což bude mít vliv na růst konkurenceschopnosti tohoto regionu.“  

Na závěr Jacques Gordon dodal: „Poslední dva roky poukazují na fakt, že zvýšená transparentnost nesnižuje rizika pro investory a nájemce. Volný přístup informací a konzistentní prosazování místních realitních zákonů nezastavili propad hodnot a nezpřístupnili finance v období jejich nedostatku. Skutečná hodnota transparentnosti je viditelná když srovnáváme jak rychle jsou trhy schopny se znovu po finanční krizi otevřít. Zájem o nemovitostní trh může nastartovat volná dostupnost informací a ochrana vlastnických práv.“
 

Poznámky pro editory:
 
1. Globální index transparentnosti sleduje dostupnost informací a přehlednost obchodních transakcí v 81 zemích 6 kontinentů formou průzkumu, který je prováděn každé dva roky. Průzkum je prováděn od roku 1999 a index transparentnosti za rok 2010 je jeho 6. vydáním. Transparentnost trhu hodnotí Jones Lang LaSalle a LaSalle Investment Management na základě souboru otázek, týkajících se sedmi aspektů fungování realitních trhů – měření výkonnosti, tržní principy, veřejně obchodovatelné společnosti, právní a regulační prostředí, postupy uzavírání transakcí, dostupnost informací o komerčních úvěrových trzích a monitorování komerčních realitních úvěrových rizik finančními institucemi a regulátory. Podle odpovědí jsou jednotlivé země bodově ohodnoceny a zařazeny do pěti různých úrovní: Vysoce transparentní (úroveň 1), transparentní (úroveň 2), polotransparentní (úroveň 3), nízká transparentnost (úroveň 4) a neprůhledný (úroveň 5). 

2. LaSalle Investment Management a Jones Lang LaSalle vnímají transparentnost komplexněji než jako pouhé měřítko korupce. Korupce je pouze jeden z parametrů průhlednosti realitních trhů. Mezi další ukazatele patří interpretace a dodržování zákonů a regulací; respektování vlastnických práv; přístup k investičním indikátorům a tržním informacím; etické standardy realitních odborníků.  

3. Pro obdržení Globálního indexu transparentnosti v oblasti realitního trhu, včetně jednotlivých regionálních analýz, hodnocení, grafů a metodologie, navštivte stránky:   www.joneslanglasalle.com/Transparency