Společnosti kladou stále větší důraz na svou uhlíkovou neutralitu

Stále více celosvětově známých značek z různých odvětví vyráží do boje za nízkouhlíkovou budoucnost.

V případě mnoha společností, ať už se jedná o prodejce kávy, banky nebo přepravní firmy typu Uber, má tento závazek podobu iniciativ kladoucích si za cíl snížení jejich vlastních emisí na nulu.

Podle organizace BloombergNEF vzrostlo v loňském roce množství čisté energie nakoupené společnostmi o 40% na 20 Gigawatt (GW). Vedle toho společnosti stále častěji zavádějí programy uhlíkové kompenzace a k dodávkám zboží používají elektromobily.

Důraz na ekologičnost se projevuje také v oblasti nemovitostí, o čemž svědčí mimo jiné fakt, že již 45 korporací se zapojilo do iniciativy Net Zero Carbon Building. Naposledy řady jejích účastníků rozšířily společnosti Goldman Sachs a Hudson Pacific Properties.

Některé korporace však mají laťku nasazenou ještě výše. Jako příklad lze uvést společnosti Microsoft a IKEA, které se snaží dokonce o negativní uhlíkovou stopu. Microsoft se zavázal dosáhnout do roku 2030 uhlíkové negativity a následně kompletně vymazat svou uhlíkovou stopu od svého založení v roce 1975.

„Opatření, která nyní korporace přijímají, jsou primárně reakcí na tlak vyvolaný ze strany spotřebitelů, aktivistů, akcionářů a konkurenčních firem,“ uvádí Chiara Essig, senior konzultantka v týmu JLL Upstream. „Letos jsme již zaregistrovali několik nových závazků odrážejících intenzivní aktivismus a zvýšené povědomí veřejnosti.“

Vliv akcionářů

Výrazný vliv na aktivity společností v oblasti udržitelnosti mají klíčoví investoři. Ke konci roku 2019 se privátní penzijní fondy z Dánska zavázaly v rámci boje s klimatickou změnou investovat více než 50 miliard amerických dolarů do zelených aktiv.

Britská společnost Brunel Pension Partnership, která spravuje penzijní fondy jménem devíti lokálních orgánů z jihozápadní Anglie, nedávno uvedla, že ukončí spolupráci s investičními manažery, kteří neomezí investice do firem přispívajících ke klimatické změně.

BlackRock, největší správce aktiv na světě, své investice stále více zaměřuje na udržitelné fondy a současně se obrací zády k firmám působícím v oblasti fosilních paliv. Podle nedávné studie společnosti Octopus Renewables mají institucionální investoři v plánu v dalším desetiletí ze svého portfolia vyřadit 15,6% investic do fosilních paliv.

„Tato zjištění jsou varováním pro mnohé společnosti, jejichž akcionářům záleží na životním prostředí,“ dodává Chiara Essig. „Monitoring toho, jak si jejich investice vedou z hlediska ekologičnosti, bude od investičních manažerů vyžadovat nepřetržité nasazení. Pokud ale máme klimatickou změnu úspěšně zvládnout, je jejich angažovanost naprosto klíčová.“

Pozitivní změna v dodavatelském řetězci

Celá řada velkých společností, od provozovatele televizních stanic Sky po řetězec supermarketů Sainsbury’s, navíc svou sílu a vliv využívá k dosažení změny ve svém dodavatelském řetězci. Dle názoru Chiary Essig si však na hmatatelné výsledky těchto snah budeme muset nějakou dobu počkat.

„Ještě je příliš brzy na to hodnotit, jak moc a hlavně jak rychle situaci ovlivní malý nebo středně velký dodavatel velké korporace. Sice je patrné, že i dodavatelé se začínají udržitelností zabývat, je však nutné dělat více,“ dodává Chiara Essig.

„Dodavatelé musí reagovat na rostoucí počet velkých korporací, které si stanovují ambiciózní cíle. Pokud tak neučiní, hrozí jim ztráta důležitých zakázek.“

Od firem, jako je např. nadnárodní farmaceutická společnost AstraZeneca, uhlíková neutralita vyžaduje opatření v dopravě, v laboratořích a také na konečném produktu.

„Bez ohledu na ekologická zlepšení dosažená přímo ve výrobě bude pro mnohé korporace nadále stěžejní snižovat emise spojené s dopravou produktů,“ upozorňuje Chiara Essig. Ta v této souvislosti dodává, že svět potřebuje více iniciativ, jako je např. společností Ikea podporovaná aliance Corporate Electric Vehicle (EV) , která firmám pomáhá splňovat cíle v oblasti elektromobility.

Rostoucí důraz na ekologičnost by se mohl projevit i v oblasti nemovitostí, protože nelze vyloučit, že společnosti budou mít zájem o pronájem pouze takových budov, které splňují nároky na udržitelnost. Pronajímatelé proto už dnes své nemovitosti připravují na budoucnost například jejich renovacemi a zřizováním nabíjecích stanic pro elektromobily.

Ke konci loňského roku navíc 23 majitelů komerčních nemovitostí, kteří po celém světě provozují více než 11 tisíc komerčních objektů, podepsalo prohlášení Climate Change Commitment.

A co přijde dál?

Chiara Essig je přesvědčena, že závazky firem týkající se udržitelnosti jsou pouze začátkem, po kterém musí následovat jasně měřitelné výsledky. V roce 2018 výrazně stoupl počet společností z indexu Standard & Poor’s 500, které vydávají své zprávy o udržitelnosti, a jejich řady se dále rozrůstají.

Chiara Essig nicméně dodává, že korporace jsou pouze částí řešení a že vlastní plány na dosažení uhlíkové neutrality musí předložit také vlády a místní orgány.

K zodpovědnosti vůči životnímu prostředí korporace i další organizace stále více tlačí rostoucí počet iniciativ, jako např. Climate Action 100+, Sustainability Accounting Standards Board a rada International Business Council spadající pod Světové ekonomické fórum. Poslední z uvedených na lednovém zasedání ve švýcarském Davosu prodiskutovala a připravila metriky týkající se ochrany životního prostředí.

„V reakci na stále důležitější roli udržitelnosti se nepochybně dočkáme dalších závazků vůči uhlíkové neutralitě. Kombinace nových právních předpisů, které se již zavádějí na úrovni jednotlivých zemí a měst, a vzájemného tlaku mezi korporacemi by mohla snahám o dosažení uhlíkové neutrality dodat další impuls,“ uzavírá Chiara Essig.